článek ZNOVUZROZENÍ
Vše končí a začíná v nás - Nové začátky a cesta osobnostní změny
článek v PDF verzi najdte zde: files.perlapoznani.webnode.cz/200000686-c0a75c1a12/Znovuzrozen%C3%AD-V%C5%A1e%20kon%C4%8D%C3%AD%20a%20za%C4%8D%C3%ADn%C3%A1%20v%20n%C3%A1s.pdf
ZNOVUZROZENÍ vše končí a začíná v nás
Nové začátky a cesta osobnostní změny Pokaždé když něco končí, něco nového začíná. Potřebuje náš život změnu a vyjet ze zajetých kolejí? Slabosti zvyků, znovuzrození a cesta za štěstím a smysluplností života.
Očistěme své srdce
S koncem roku přichází i naděje nových začátků, mnoha různých předsevzetí a přá- ní ke změnám. Chceme a toužíme po tom, aby náš život byl ještě kvalitnější, zdravější, smysluplnější, veselejší, pravdivější, duchaplnější, uvědomělejší, úspěšnější, abychom byli v psychické pohodě, měli dostatek energie na vše… jednoduše, abychom byli šťastnější. Aby se nám dostalo pomoci, je potřeba se ale nejdříve očistit. PROTO odevzdejme starému roku vše, co nás trápí: osvoboďme se z různých pout minulosti; zbavme se zpochybňování sebe sama, svých strachů a psychických bloků; zkostnatělých starých vzorců chování, pravidelných zlozvyků; nezdravých závislostí a lpění na tom, co nám už neprospívá; nepřechovávejme ničemné a znečištěné myšlenky; vypuďme z mysli poraženecké nálady; nepokoušejme se už nic v sobě zadržovat; neubližujme si setrváváním v nevyhovujících podmínkách… Dodejme si dále každý sám za sebe, čeho všeho se potřebujeme zbavit, abychom žili život, který nebude na úkor našeho psychického i fyzického zdraví.
Konec starým zvyklostem
Každý máme své klasické sklony a zvyky. I mnohé „samozřejmosti všedního dne“ způsobují často naši výraznou vnitřní spoutanost. Proč nás tolik brzdí a co s tím mů- žeme udělat? Co dělat, aby síla zlozvyků nevedla k našemu oslabení ale abychom se měli více rádi? Rutina, kterou tak někdy pěstujeme s velkou chutí, podporuje vznik sklonů a závislostí. Zlé zvyky mohou zavinit např. příliš velkou kritičnost, netoleranci, závist anebo touhu vědět všechno lépe. Nesprávné se stalo součástí naší osobnosti, a to ur- čuje naše další rozhodování. Klíč na překonání rutiny nebo (sebe)zni- čujících návyků leží v našich rukách, a je na nás, jak náš duchovní potenciál cílevědomě používáme. Zkusme si položit několik otázek: Je to, co činím s rutinou, skutečně smysluplné? Nemohl bych to, co dělám, dělat i jinak? Být vlídnější při telefonová- ní? Častěji se usmívat? Více se pohybovat na čerstvém vzduchu a uvítat i nezacílené procházky? Častěji cvičit a zdravěji se stravovat?... Určitě každý najdeme mnoho věci, které se dají změnit k lepšímu. Určité zaběhlé zvyky je dobré vědomě nahradit jinými, smysluplnějšími. Kdo vědomě vloží nový „stavební kámen“ do běhu svého života, ten udělá něco dobrého nejen pro sebe, ale posiluje tím v sobě i nový postoj (např. mám v práci spoustu povinností a odcházím z ní navečer a pozdě, dnes ale pojedu z práce dříve než obvykle a namísto toho využiji čas k cvičení a odpočinku. Zjistím, že tak získám více energie a co jsem nestihla dodělat dnes, tak zítra udělám hravě a v konečném dů- sledku budu mít k tomu ještě více energie na celý den). Změna nás co nevidět nebude stát žádné přemáhání, ale naopak, přinese radost. Tato strategie výměny se může použít na každou životní změnu a být tak krá- lovskou cestou dokonce i na překonávání závislostí. Staré, nevhodné části skládačky z celkového obrazu životních zvyků se dají postupně nahrazovat novými, vhodnými, smysluplnými.
Co je tedy smysluplné?
Smysluplné je to, o čem se dá s určitostí předpokládat, že bude způsobovat dobro; co přispívá k dobru všech zúčastněných; co je zbaveno sobecké motivace; co člověku dodává sílu, aby to chtěl; to, co zodpovídá vlastním schopnostem a možnostem, protože ty jsou naší nejdůležitější výbavou pro život. Protože když něco neslouží našemu nejvyššímu dobru, nemůže to sloužit ani dobru druhého. Pokud CHCEME, můžeme dosáhnout všeho díky naší vytrvalosti, zručnosti a disciplínou. Ve slabých chvilkách je velice podpůrné si s uvědoměním a láskou k sobě říct: „Ale já se CHCI překonávat. To jsem si předsevzal a jsem to povinen udělat kvůli svému rozvoji.“ Pochvalme se i za sebemenší posuny k novému přístupu. Zvětšuje se tím naše vnitřní síla a energie. Oceňujme své klady, pozvedněme se vzhůru, abychom se tak snadněji zbavili nežádoucích psychických i fyzických bloků.
Proměňme minulost v laskavé vzpomínky
Postupně dozráváme, měníme i své hodnoty, které máme ve 20, 50 nebo 80 letech. Vše je proces, který má svůj vývoj a tím také i završení. Přestaňme lpět na starých negativních vzpomínkách. Nenechme se už více stahovat dolů a odpouštějme – přestaň- me se litovat a pociťovat křivdu, hrát si na oběť osudu. Naplňme svůj život vděčností a s láskou vzpomínejme na vše prožité, protože to vše nám bylo zapotřebí pro naše obohacení, abychom více dozráli, přesvěd- čili se tak v naší víře v dokonale fungující vyšší spravedlivé principy a životní pravdy.
Na cestě vnitřní transformace
Uvědomujme si svou citlivost a věnujme ji ve svém životě větší pozornost a důležitost. Učme se, jak si navzájem hlouběji porozumět. Milujme to dobré ve všech věcech a sledujme, jak budeme dobré věci přitahovat. Přenastavme své vnímání a viďme v tzv. problémech jenom poznání a příležitosti, díky kterým můžeme zas o něco více zmoudřet a zesílit. Vítejme změny a postupujme tak blíže k sebepoznávání. Život nás nutí měnit se a taky měnit i způsob našeho vnitřního nastavení. Když nám něco neprospívá nebo se máme něco naučit, naše nitro si to přitáhne a na pomoc přijde nečekaná změna (nemoc, stěhování, změna práce, odchod partnera…), která nás vykolejí a donutí nás to myslet nově a jinak. Přátelské vztahy se mění, čistí a odchází, co už nefunguje, co není v pravdě, se v náš prospěch odsekává… možná ze začátku jsme z toho smutní, ale s novým postojem, však po čase pochopíme, uvidíme situaci jinak, cítíme velkou úlevu a jsme za to rádi. Naše životní štěstí je tedy otázkou postoje a životního stylu, který umíme vědomě zvelebovat a kultivovat. Je jako zahrada, o kterou se s láskou staráme, a ona nám za odměnu přináší chutné plody. Platí to ve všech aspektech (v partnerství, práci, rodinném životě, ve vztahu k sobě…). Štěstí je možné zažívat každý den, i když možná ne celý den, jsme přece jenom . V životěJchybující lidi ve škole života by nám neměla stačit pouze spokojenost, chtějme pouze štěstí a věřme, že toho lze dosáhnout našim vnitřním nastavením a probuzenou touhou práce na sobě. Pokud zjistíme, jak pracovat s našimi dary, kterými jsme obdařeni, můžeme udě- lat svět krásnějším všude tam, kam vstoupíme. Stačí, když sebereme odvahu. Každý okamžik je ten správný okamžik. Neexistuje nic jako nevhodná doba! Rozhoduju se pro změnu svých postojů TEĎ! Nebuďme na sebe extrémně přísní, když nám to hned nepůjde a občas „sklouzneme“. Protože nejsme zde proto, abychom byli dokonalí, ale abychom po sebezdokonalování ve své přirozenosti toužili.
Jsme tu, abychom byly šťastní, ne dokonalí
Čím více žijeme podle sebe, tím více si dovolujeme být šťastnější. Protože žít ve své přirozenosti a autenticky nacházet svoji cestu – to je to, co nás dělá skutečně šťastnými. Ne zapadnout, ne být násilně takoví jako všichni. Naopak nacházet ve svém životě jednoduché, krásné, normální okamžiky, v kterých se nachází to nejhlubší štěstí. Také okamžiky, které vyhovují právě nám, naší povaze, naší přirozenosti. Jsme tu proto, abychom byli šťastní, a ne vyhovovali očekáváním okolí. Tvořme, naplno prociťujme víc a víc zázračných okamžiků, zažívejme hojnost a radost v každodenním životě.
Buďme novými v sobě, mezi sebou!
Máme občas dny, kdy nás netěší téměř nic. Kde jsme to štěstí ztratili? Komu jsme dovolili nám ho vzít? Nedovolme, aby se vše vrá- tilo do starých kolejí, na kterých nás cesta už nebaví a nudí. Potřebujeme už poznání jiného druhu. Střežme se tedy každodenní lhostejnosti a všeho, co nám ji připomíná.
Nedovolme všednosti, aby pohltila krásu okamžiků. Nedovolme, aby se stal nedostatek času či peněž výmluvou na cestě za štěstím. Žít rychleji neznamená žít kvalitněji. Zpomalme. Poznat dobře tento svět je mnohem víc (a není k tomu vůbec potřeba nějakých extrémních zážitků). Naší úlohou je naučit se poznat sebe a tento svět ve všech souvislostech, abychom mohli být co největším přínosem. Máme být novými v sobě, mezi sebou! Nepromarňujme tak vyšší sílu a ani ji nezneužívejme. Pokud s ní neplyneme v proudu, vyvede nás to časem zcela jistě ze striktně racionálního pohledu na život i na člověka. Používejme dary své- ho ducha skrze intuici – schopnost vnímání. Žijme naplno a nově, znovu každé ráno, ať je náš každý den svátkem a oslavou vzácného daru života.
Nové začátky
Každé ráno se probouzíme do nových začátků. Jak životně důležitý je náš správný vztah k dnešku a ke všemu, co nám přináší! Jak k němu přistupujeme? Jaké jsou naše reakce? Jak nacházíme chyby a vnímáme ostatní, cítíme se být ukřivdění a stavíme tím překážky odporu? Nemarníme vzácný čas dokazováním, že máme pravdu? Když se díváme zpětně na svůj život, uvidíme linii spletitých rozhodnutí, která jsme během něj učinili. Mnohokrát se stalo, že jsme pocítili nejsilnější uspokojení právě z rozhodnutí, které se na první pohled zdá- lo nelogické. Řiďme se voláním svého srdce, to nejlépe ví, co je pro nás dobré, protože je přesným nástrojem měřícím naše celkové štěstí. Důvěřujme mu a nechme se vést směrem, který nám ukazuje. Nechme se vést svým vnitřním duchovním rádcem, podstatou člověka. V životě procházíme růstovým cyklem, a proto se můžeme cítit někdy až zahlceni množstvím náročných lekcí. Nabízí se nám však darem neustále nových příležitostí a zkušeností. Uvědomujme si, že každý nový den stojíme na prahu velkolepých možností, které můžou obohatit náš život netušeným způsobem. Staňme se opravdovými lidmi čistého srdce a dobrých skutků. Staňme se novými pro novou dobu! Nemrhejme životem, ale pracujme na sobě se vší silou své duše! Nenechme se ničím svést z cesty, abychom nebloudili! Radujme se z přítomnosti, vítejme změny a oslavujme už dnes vše nové, co přichází.
S přáním skvělého startu do nového roku 2018 a dopřáním si lásky ve všech podobách
Blanka