Myšlenky
Veselá mysl je dokonalým průvodcem zdravého těla.
Chceš-li být šťastný, musíš rozdávat štěstí! Žít nikoli na úkor, ale ve prospěch druhých.
Tělo vždy reaguje na stav duše, což má potom za následek vznik mnohých zdravotních obtíží.
Svými rozhodnutími můžeme své zdraví posílit, nebo naopak oslabit. Každodenní rozhodnutí, které činíme, mají ohromný vliv nejenom na naše vlastní zdraví a vitalitu, ale také na životy ostatních živých bytostí.
Nauč se umění odpouštět. Použij ho nejprve sám na sebe. Pak bude snadné odpustit druhým.
Každý den se měň k lepšímu.
Pravou pokorou je dávat radost druhým.
Včera jsem byl chytrý. Proto jsem chtěl změnit svět. Dnes jsem moudrý. Proto měním sám sebe.
Nevěř tomu co vidíš, nevěř tomu co slyšíš, ale věř tomu, co cítíš.
Především mi samy se musíme řídit radami, které dáváme druhým.
Člověk, který je vnitřně spoután, bude věčně otrokem, i kdyby byl králem.
Člověk by si měl odvyknout považovat věci neviditelné současně za nepochopitelné a nepřirozené.
Změkčilost škodí vám samým i těm, o nichž se domníváte, že se jim tak zalíbíte.
V povolnosti a vše odpouštějící dobrotě nespočívá pravá láska.
Není žádného odloučení mezi tímto a tak zvaným oním světem, nýbrž všechno je pouze jediné veliké bytí.
Tak zvaný „vniřní hlas“, to duchovní v člověku, čemu může naslouchat, je cit!
Opravdová láska se neohlíží na to, co se druhému líbí, co je mu příjemné a působí mu radost nýbrž se bude řídit jen tím, co druhému prospívá.
Tam , kde není duchovní harmonie, stává se pokračování manželství nemravností.
Vaše přání, myšlení a chtění může tento i onen svět Země otrávit, nebo naopak očistit a pozvednout vzhůru.
Pro zdravé manželství je předpokladem společná práce a vysoké cíle, stejně jako je pohyb a čerstvý vzduch předpokladem pro tělesné zdraví. Radostně, v dobrovolné službě jeden druhému rostou oba vedle sebe k duchovnímu zušlechtění, bok po boku hledí s úsměvem vstříc pozemským těžkostem.
Pravá svoboda spočívá jen ve správném poznání povinností, spojeném s jejich dobrovolným plnění. Jedině plnění povinností dává práva!
Víra musí být živá, to znamená, musí se stát víc než přesvědčením- činem!
Člověk má sice myslet i na minulost, aby z ní čerpal poučení, a také snít o budoucnosti, aby mu byla pobídkou. Ale žít má plně vědomě jen v přítomnosti!
Chceš-li být zdráv, pečuj o své tělo i o ducha. To znamená, udržuj je v trvalé činnosti!
Člověk potřebuje překážky, aby se dostal k cíli, jen tak ještě sebere svou sílu. Nedokáže to vidí-li to před sebou jednoduché.
Nikdy nemá člověk žít s někým, koho si nemůže vážit!
Nejsi zodpovědný za žádnou lidskou duši. Každá duše si musí neustále volit svůj osud.
Máš právo na radost.
Strach je energie, která poškozuje, uzavírá, skrývá, hromadí a omezuje.
Svou spásu najdete ve svém jednání, nikoli v jednání druhých.
V každém okamžiku se rozhoduješ, kým jsi a budeš. Tvůj život je vždycky výsledkem tvým myšlenek.
Chovat se k druhým láskyplně neznamená dovolit jim všechno.
Nesnaž se zjistit čím jsi, ale stát se tím, čím chceš být.
Často opakované slovo se stane tvou fyzickou realitou.
Nech každou duši jít svou vlastní cestou.
Přitahuješ všechno, čeho se bojíš.
Neváhej a dělej to, co máš skutečně rád.
Láska je energie, která rozšiřuje, otvírá, odhaluje, sdílí a léčí.
Nejvyšší myšlenka je vždy ta, která obsahuje radost.
Uvědomit si nějaký negativní pocit je často prvním krokem k jeho překonání.
Všechny nemoci vznikají v tvé mysli.
Nikdo nedělá nic, co nechce dělat.
Smích? Zkus to! :-)
Dívej se na každý problém jako na příležitost.
Žehnej každému člověku a každé zkoušce a děkuj za ně.
Nemáš žádné závazky. Jen příležitosti.
Očekávání ničí vztahy.
Každý útok je voláním o pomoc.
Můžeš dělat, být a mít všechno, co si dokážeš představit.
Nemilujete-li sami sebe, nemůžete milovat druhé.
Nejdříve jdi tam, kde máš uloženu nejvyšší představu o sobě. Pak si představ, jak bys vypadal, kdybys tuto představu každý den naplňoval.
Hned po nenávisti jsou starosti tou nejhorší duševní aktivitou.
Čemu se bráníš, to přetrvává. Na co se díváš, to zmizí.
Pravá moc vychází z vnitřní síly, vědomí vlastní hodnoty a sebedůvěry.
Štědrost je ctnost ducha. Jste šťastní, že můžete dávat, aniž byste za to výměnou něco očekávali.
Pouze ti, kdo jsou stateční a mají otevřené srdce, se odváží být zranitelní, protože zbourat všechny zdi a ukázat svou lidskost vyžaduje odvahu.
Když mluvíte v souladu s tím, co cítíte, druzí toto souznění s pravdou vnímají a důvěřují vám.
Když jste k sobě naprosto upřímní, jste nedotknutelní a můžete být zcela otevření, neboť nemáte co skrývat. Lidé vás respektují a důvěřují vám.
Když vyzařujete vibrace upřímnosti, reagují na vás i druzí s otevřeností a upřímností.
Smyslem života je skutečně dělat to, co vám přináší radost, uspokojení a naplnění. Právě tyto duševní kvality vás přivedou na cestu vašeho určení.
Problematičtí lidé a situace vám byly seslány jako vaši nejvýznamnější učitelé. Bez nich by vaše duše nemohla růst.
Rozlišovat znamená vnímat, co cítíte jako správné, nebo špatné, důvěřovat svému úsudku a jednat podle něj.
Nespokojte se s ničím menším, než čeho váš úžasný lidský duch může dosáhnou nebo co si zaslouží.
Za každou shodou okolností je nějaký důvod. Přemýšlejte, jaká vám přinášejí poselství a ponaučení.
Nikdy se nevzdávejte své moci ve prospěch druhých. Používejte zdravý rozum a rozlišovací schopnost.
Když si vážíte sami sebe, stáváte se otevřenými a přátelskými, neurážíte se, a naopak jste ochotni druhým odpouštět.
Přirozené naplnění života čistotou ve všem, co člověk činí, jak myslí a cítí, přirozeně pak vede k čistotě těla, jako posvátného daru.
Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, pochopil jsem, jak moc druhého zahanbuje, když mu vnucuji svá přání, ačkoli vím, že na to není vhodná doba, ani na to není ten člověk připravený, i kdybych tím dotyčným byl já sám.
Dnes vím, že se tomu říká sebeúcta.
Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem toužit po jiném životě a dokázal vidět, že všechno kolem mně je výzvou k růstu. Dnes vím, že se tomu říká zralost.
Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, pochopil jsem, že vždycky a při každé příležitosti jsem ve správný čas na správném místě a že všechno, co se děje, je správné. Od té doby jsem mohl být klidný. Dnes vím, že se tomu říká vyrovnanost.
Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem se okrádat o volný čas a dělat velkolepé plány do budoucna. Dnes dělám jen to, co mě baví a působí mi radost, co miluji a co potěší mé srdce, dělám to po svém a svým vlastním tempem. Dnes vím, že se tomu říká poctivost.
Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, zbavil jsem se všeho, co pro mě nebylo zdravé. Jídla, lidí, věcí, situací, a především toho, co mě neustále stahovalo dolů, pryč ode mě samotného. Zpočátku jsem to nazýval zdravým egoismem. Dnes však vím, že to je sebeláska.
Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem chtít mít vždycky pravdu. Tak jsem se méně často mýlil. Dnes vím, že se tomu říká být prostý.
Když jsem skutečně miloval sám sebe, nechtěl jsem už žít dál minulostí a starat se o svou budoucnost. Teď žiji už jen v tom okamžiku, kde se koná VŠECHNO. Tak dnes prožívám každý den a říkám tomu důkladnost.
Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, uvědomil jsem si, že ze mě mé myšlení může dělat ubohého a chorého člověka. Když jsem udělal z rozumu pomocníka, síla mého ducha dostala významného partnera. Tomu spojení říkám dnes moudrost.